Vládnou ve vaší rodině děti namísto vás? Švédský psychiatr David Eberhard navrhuje způsobit puč a převzít moc do vlastních rukou.
Metla vyhání děti z pekla, říkali ještě naši prastaří rodiče. Dnes bychom za tento výchovný přístup mohli mít opletačky se zákonem. Stále více rodičů preferuje liberální způsob výchovy, který podporuje individualitu dítěte a jeho svobodnou vůli.
Přívrženci volné výchovy věří, že dítě je hotový člověk, který ví, co potřebuje, a kdy to potřebuje. „Rodiče by neměli potomky ani chválit, ani trestat. Důležitá je jen bezbřehá láska, pocit bezpečí a dobrý příklad,“ říká americká psycholožka Naomi Aldorfová. „Nevěříme, že dítě potřebuje cokoliv dodávat zvenčí. Věříme, že všechno v sobě už má. Ví, co potřebuje a umí o to požádat.
Role rodičů je vytvořit mu prostor, ve kterém se může naplno rozvinout,“ hlásá text na portálu nevýchova.cz, který propaguje volnou výchovu u našich západních sousedů.
Nespratelná generace
I když má liberální způsob výchovy své klady, v poslední době se v západní Evropě ozývají hlasy, které tvrdí, že metoda selhala. Mezi její nejsilnější odpůrce patří švédský psychiatr a otec šesti dětí David Eberhard, který rozvířil rodičovské vášně knihou Jak děti přebírají kontrolu.
„Jasně, že dětem je třeba se věnovat a naslouchat jim, ale ve Švédsku to zašlo příliš daleko. Dnes rozhodují za celou rodinu. Určují, co se bude vařit, kdy jet do postele, kam se pojede na dovolenou, dokonce si rozkazují, co se bude dívat v televizi,“ hromží Eberhard a pokračuje: „Ze Švédů vyrůstají samomilí, nevychovaní a panovační uličníci.
Vyvreskují během večeře, přerušují vás a vyžadují stejné pravomoci jako dospělí.” Nesprašná generace není problémem jen pro ostatní, ale v konečném důsledku škodí sama sobě. „Děti jsou odmalička vychovány v dojmu, že jsou středobodem vesmíru. Jenže jednou dospějí a přijdou na to, že ve skutečném světě to takhle nefunguje. Logicky přijde zklamání a pocit frustrace.“
Zločin a trest
Švédsko bylo prvním státem, který v roce 1979 uzákonil zákaz fyzického trestání dětí. Podle Davida Eberharda za to dnes země pyká – důsledky se projevují v poklesu úrovně školství, nárůstu počtu záškoláků i psychických problémů dětí.
Dětská psycholožka Mária Tóthová Šimčáková s fyzickými tresty zcela nesouhlasí. „Myslím si, že nemají ve výchově velké zastoupení. Význam mají jen u malých dětí, které ještě nerozumí rozumným argumentům. Ročnímu děťátku můžete i hodinu vysvětlovat, že nemá strkat prštěky do elektrické zásuvky, přesto nechápe, co od něj chcete.
Jemné capnutí po pleně nebo po rukojeti je pro ně mnohem srozumitelnější,“ říká psycholožka, ale zároveň dodává, že u starších dětí je už fyzický trest selháním ze strany rodičů, který výchovně nic neřeší. „Úder dítě zbytečně dehonestuje, navíc hrozí, že mu ublížíme. Nemluvě o tom, že malý nespratník může zcela přirozeně zareagovat tak, že se na rodiče v obraně zažene – a to si asi nepřejeme,“ dodává psycholožka.
Bezpečný pevný režim
Volnost a svobodu chtějí dětem dopřát často ti rodiče, kteří v dětství zažili přísnou výchovu. Občas to dojde do extrému – krpci si mohou hrát, jíst a spát v dobách, které jim vyhovují, v domácnosti neexistuje žádný pevný režim. „Jenže děti potřebují mít v životě pořádek,“ tvrdí Mária Tóthová Šimčáková.
„Neznamená to, že musí mít stoprocentně nalinkovaný denní program bez prostoru pro relaxaci a lenošení, ale nějaký režim přece jen potřebují, protože jim vytváří pocit bezpečí a jistoty,“ říká dětská psycholožka. V otázce výchovy se sama přiklání ke zlaté střední cestě.
„Rodič by měl dítěti naslouchat, přihlížet k jeho požadavkům i pocitům, ale zároveň by mělo dítě respektovat určitá pravidla a hranice.“
Eberhard je o něco radikálnější a vyzývá k návratu k přísnému rodičovství. „Neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že autoritativní přístup dětem škodí, takže klidně převezměte pravomoci. Rodina není demokracie.“
Hodně svobody – málo lásky?
Pokud patříte mezi utlačované rodiče a právě jste se rozhodli převzít vládu, začít můžete už dnes. Třeba tím, že někdy mezi druhým večerníčkem a včelkou Majou přepnete na hlavní televizní zpravodajství. Vaše zlatíčko zřejmě nebude skákat radostí po plafon, ale později to určitě ocení.
Jak říká Mária Tóthová Šimčáková, nejnovější psychologické výzkumy ukázaly, že děti, kterým byla dopřána volná a liberální výchova, později ohodnotily přístup rodičů jako nedostatečný. „V daném okamžiku jim stav vyhovoval, protože si mohli dělat, co chtějí.Jenže s časovým odstupem to ohodnotili jako slabou péči, nezájem a nedostatečnou lásku ze strany rodičů. A naopak děti, na které byly kladeny přiměřené požadavky a které měly stanoveny určité hranice, zpětně označily své rodiče jako milující a pečlivé.“
